Rytíři a dvorní dámy

Jo, pane králi, jedem z velké dáli, jedem z velké dáli, jen soutěžit a hrát… Někteří z velké dáli, jiní z nedaleka, ale hlavně, že jsme se všichni sešli na Farmě Blaník, abychom společně strávili výjimečný víkend, který patřil především dětem. Právě ty se měly během sobotního dne na vrcholku bájné hory Blaník proměnit v chrabré rytíře a krásné dvorní dámy.

 

Hned po příjezdu si děti vyrobily svého věrného koníka a na cvičišti si natrénovaly jízdu v sedle a procvičily a protáhly každý sval v těle. Vyfasovaly Honzovy buchty do ranečku a vydaly se s rodiči na cestu.

blanik_2017_dsc_0368-001_1024 blanik_2017_dsc_0291_1024 blanik_2017_dsc_0370_1024 blanik_2017_dsc02858_1024
blanik_2017_dsc02936_1024 blanik_2017_top_1024 blanik_2017_dsc02849_1024 blanik_2017_dsc_0304-001_1024

 

Samotný výstup nebyl vůbec jednoduchý. Sluníčko svítilo na plné obrátky, šlo se cestou necestou (spíše necestou) a plnily se nelehké úkoly. Děti poznávaly, co do lesa nepatří, střílely z luku, odpovídaly na otázky pana „Chytrolína“ a k tomu všemu s sebou vlekly zraněné zajatce, které, neb mají dobá srdce, náležitě ošetřily. 

 

 

Na samotný vrcholek přicházely trošku unavené děti a totálně vyřízení rodiče. Někteří dokonce s děťátkem v nosičce na zádech a všichni omotaní obvazem. Někteří neviděli na oko, jiní přes fášek sotva dýchali. Především pro nezúčastněné kolemjdoucí to byl pohled přinejmenším zvláštní. 

 

 

 

 

blanik_2017_dsc02871_1024 blanik_2017_dsc_0337_1024 blanik_2017_dsc02861_1024 blanik_2017_dsc02865_1024
blanik_2017_dsc02866_1024 blanik_2017_dsc02867_1024 blanik_2017_dsc02881_1024 blanik_2017_dsc02883_1024
blanik_2017_dsc_0310_1024_05 blanik_2017_dsc02887_1024_02 blanik_2017_dsc02888_1024_01 blanik_2017_dsc02889_1024_01 blanik_2017_dsc_0334-001_1024
blanik_2017_dsc02898_1024 blanik_2017_dsc02901_1024 blanik_2017_dsc02902_1024 blanik_2017_dsc02904_1024



 

Na velké skále opravdový rytíř pasoval kluky na rytíře a holky na dvorní dámy. Kluci si odnesli meč a štít a holky meč a čelenku z květů. Kdo chtěl a měl ještě zbytky sil, mohl si vyšplhat na rozhlednu. Většina rytířů a dvorních dam se vracela s vidinou koupání v bazénu, který na všechny na Farmě čekal. Po osvěžení a odpočinku si děti vyrobily vlajky, nacpaly se jahodovými knedlíky a spokojeně poslouchaly vyprávění o místních strašidlech. 


 

blanik_2017_dsc_0332-001_680 blanik_2017_dsc02910_1024 blanik_2017_dsc02911_1024 blanik_2017_dsc02914_1024 blanik_2017_dsc_0342_1024_03
blanik_2017_dsc02716_911 blanik_2017_dsc_0292_1024 blanik_2017_dsc02765_1024 blanik_2017_dsc02812_1024 blanik_2017_dsc02776_1024_03
blanik_2017_dsc02832_1024 blanik_2017_dsc02927_1024 blanik_2017_dsc02928_1024 blanik_2017_dsc02930_1024 blanik_2017_dsc02922_1024_01
blanik_2017_dsc02932_1024 blanik_2017_dsc02933_1024 blanik_2017_dsc02937_1024 blanik_2017_dsc02944_1024 blanik_2017_dsc02949_1024_01

 

S příchodem tmy se ti nejodvážnější (a to byli všichni) vypravili k lesu probudit Mátohu. Dech se krátil, krev tuhla v žilách, děti nervózně mačkaly ruce svých rodičů, když se z močálu za podivných zvuků vynořilo strašidlo v bílém prostěradle se svítícíma očima. Naštěstí Mátoha zalezl zpět do bažin a děti do peřin a spacáků, do bezpečí pokojíčků a na dřevěnou půdu. 

 

blanik_2017_dsc_0382_1024 blanik_2017_dsc_0383-001_1024 blanik_2017_dsc_0385-001_1024 blanik_2017_dsc_0386_1024
blanik_2017_dsc_0387_1024 blanik_2017_dsc_0390-001_1024 blanik_2017_dsc_0391_1024 blanik_2017_dsc_0392_1024
blanik_2017_dsc_0393_1024 blanik_2017_dsc_0395-001_1024 blanik_2017_dsc_0396_1024 blanik_2017_dsc_0397_1024
blanik_2017_dsc_0399_1024 blanik_2017_dsc_0400_1024 blanik_2017_dsc_0403_1024 blanik_2017_dsc_0406_1024_02 blanik_2017_dsc_0408_1024_01

 

V neděli po snídani jsme se společně vypravili za poznáním. Naše obzory rozšířil nedaleký Včelí svět a Vodní dům.

 

blanik_2017_dsc_0415-001_827 blanik_2017_dsc_0423-001_936 blanik_2017_dsc_0428_934 blanik_2017_dsc_0427_886
blanik_2017_dsc_0416_844 blanik_2017_dsc_0417_1024_01 blanik_2017_dsc_0418_1024_01 blanik_2017_dsc_0424_1024_01 blanik_2017_dsc_0432_978
blanik_2017_dsc_0425_1024_03 blanik_2017_dsc_0426_1024_01 blanik_2017_dsc_0429_1024_01 blanik_2017_dsc_0434_923 blanik_2017_dsc03008_1024
blanik_2017_dsc_0437_1024 blanik_2017_dsc_0486_1024 blanik_2017_dsc_0487_1024 blanik_2017_dsc03047_1024
blanik_2017_dsc_0442_1024 blanik_2017_dsc_0445_1024 blanik_2017_dsc_0449_1024 blanik_2017_dsc_0451_1024
blanik_2017_dsc_0464_1024 blanik_2017_dsc_0479_1024 blanik_2017_dsc_0485_1024 blanik_2017_dsc03014_1024
blanik_2017_dsc03017_1024 blanik_2017_dsc03018_1024 blanik_2017_dsc03032_1024 blanik_2017_img_1114_1024_01

Potom se zbývalo už jen rozloučit a rozjet se zpět do svých domovů. Většinu dětí jízda autem ukolébala. Těsně před tím, než usnuly, jim v hlavě běhaly vzpomínky jako mravenci v trávě a možná jim k tomu zněla slova rytířské písničky: „Vrátíme se zpátky, zpátky do pohádky, jenom na čas krátký, kdy lidu vládl král. Brnění a meče, vždy do divoké seče, brnění a meče, vždy rád si rytíř bral.“

Věřím, že se zase opět setkáme, abychom se společně pobavili a trošku si pohráli. Děkujeme všem, kteří byli s námi a kteří nás nezatratili za ten náročnější výšlap v horku :) 



Bylo nám s Vámi moc fajn.

                                                                                                                      Petra a Petra