Paradoxy biokávy

Je káva s označením bio lepší než obyčejná? Jde o jednoduchou otázku, na kterou ale není lehké odpovědět. V zásadě by tomu tak mělo být. Ale...

Ideální "biokáva" je vypěstována na lokálních přirozeně zastíněných plantážích, bez použití pesticidů a umělých hnojiv a je sklízená ručně. Otázka je, jestli takovou kávu skutečně dostaneme.

coffee-1576552_1280_1280_01Problém bývá už u samotného označení bio. Slovo "bio" si na svůj výrobek může natisknout leckdo. Ne vždy je ale takové počínání opodstatněné. Na našem trhu existuje několik certifikátů, pro jejichž získání platí více či méně přísná pravidla. Dosažení těchto standardů stojí určité úsilí a levné není ani samotné pravidelné testování těchto výrobků. Pokud tedy narazíte na výrobek, který je třeba jen nepatrně dražší, anebo dokonce levnější než běžná káva, a přitom je na něm označení "bio", něco tady nehraje.

Někteří výrobci dokáží kreativně využít toleranci, kterou certifikační autority pro posuzování výrobků používají. Například evropská bio-pečeť toleruje zhruba jednoprocentní obsah geneticky modifikované složky a projdou i potraviny, které si označení "bio" zaslouží jen z 95 procent. Tedy, že pět procent takové kávy nebylo vyrobeno v souladu s přísnějšími podmínkami.

Ve velkých objemech je už pětiprocentní podíl zajímavé číslo. Tabulkově to vychází, ale úplně čistá hra se zákazníkem to také není. Evropská biocertifikace není pochopitelně jediná. Například německé normy jsou o dost přísnější. Pokud si tedy chcete být jistí, co kupujete, vyplatí se pátrat, kdo biocertifikaci udělil a jakou kvalitu garantuje. Vše by mělo být k nalezení na internetu.

Snaha kupovat kávu vypěstovanou přírodě blízkým způsobem ale může skýtat nejeden "humorný" paradox. Vezměme si třeba dnes tak oblíbenou kávu v kapslích. I ta se vyrábí v souladu se standardy biokvality. Náš dobrý pocit z pozitivního příspěvku planetě ale vyprchá, když si představíme tisíce popelnic naplněných malými plastovými nádobkami s hliníkovým víčkem.