Fair trade káva III

Není nad to si v létě nebo v zimě ohřát dlaně o šálek, který ohřívá ta nejtemnější tekutina, která je schopná ve vteřině naplnit místnost podmanivou nasládlou vůní. Ruce se vám roztřesou při představě plné chuti kávy, která se rozplývá na jazyku a s každým dalším douškem v ní lze objevovat nové a nové chuťové nuance.

Fair trade kávaPokud se vám při pohroužení se do sebe a do chutě kávy, když zavřete oči a oddáte se snění, vybaví jakási stará zašlá pohlednice s vyobrazením prosluněné plantáže, kde usmívající se ženy sbírají kávová zrna a těší je vědomí, že si plody jejich práce budete moci vychutnat právě v onom kávovém šálku, možná vás realita ještě nedostihla. Ta se totiž často velmi liší od idealisticky podávaného obrazu exportu kávy do Evropy. Pokud při posledním doušku lahodné kávy, který vám klouže do krku, otevřete oči a začnete si pokládat otázky po tom, odkud se káva skutečně bere, je právě pro vás určena káva s označením Fair trade.

Fair trade získalo svoji konečnou podobu v Nizozemí. Původním cílem bylo uměle zvedat ceny kávy, aby bylo dosaženo takových platů pro zaměstnance kávového průmyslu na těch nejnižších pozicích, to je přímo u zdroje kávových zrn, na plantážích v prvních fázi pěstování kávy, aby i oni mohli počítat se ziskem. Původně se Fair trade jmenoval Max Havelaar, což je jméno fikčního Holanďana, který se postavil proti vykořisťování pěstitelů kávy ve Východní Indii. Vznikla tak organizace, jejímž hlavním cílem bylo udržet standard mezd pro pěstitele kávy a dělníky do procesu výroby a exportu kávy zapojené.

Cíl, podle kterého by mělo docházet k regulaci výkupních a nákupních cen kávy tak, aby to bylo výhodné pro samotné pěstitele a káva tak mohla být označena za výrobek pocházející ze zemědělství, kde se klade důraz na etiku, je naplňován dodnes. Každým rokem se objevují nové úpravy, nové zákony a regulace, které mají dosavadní situaci ještě zlepšit v závislosti na rostoucí nebo naopak klesající nabídce a poptávce.