Nápojové automaty II.

Vypravme se společně na výlet do historie, do doby, kdy výdejní, jídelní či nápojové automaty byly pouhou ideou postupně se proměňující v konkrétní podobu automatu. Začátek dlouhé cesty, kterou automaty od svého zrození urazily, je položen překvapivě hluboko v minulosti.


Předchozí část tohoto článku najdete zde.

 

Nápojový automat X1 E/6

Věděli jste, že prvním vynálezcem předobrazu nápojového automatu byl řecký matematik Hero? Jakýsi automat na svatou vodu nechal vybudovat v Egyptě a stalo se tak roku 215 před naším letopočtem! Automat stál v egyptských chrámech a zájemcům dávkoval posvátnou vodu. S největší pravděpodobností se za takto pořízenou vodu neplatilo, nejednalo se tedy o automat v podobě, jak ho známe dnes. Operující na mince.

 

Jednoduchý systém – vhoď minci a dostaneš jídlo nebo pití byl poprvé uplatněn až v osmdesátých letech devatenáctého století. Jednalo se o první komerční automat, který pracoval na principu vkládaných mincí a byl umístěn v Londýně.

 

A co že si v něm zvídaví kolemjdoucí mohli zakoupit? Nebylo to jídlo ani pití. Ale pohlednice! Za zrodem dalšího automatu, tentokrát na knihy, stál znovu Angličan. Vydavatel a majitel knihkupectví Richard Carlisle vynalezl automat na prodej knih ve zhruba stejné době.

 

Devatenácté století vynálezům tohoto typu evidentně přálo. Konec osmdesátých let devatenáctého století byl svědkem expanze prodejních automatů za oceán. Thomas Adams Gum Company představila ve Spojených státech svou první verzi automatu na žvýkačky. V podchodech v New Yorském metru jste si mohli zakoupit žvýkačky s příchutí tutti fruiti a zpříjemnit si tak cestu metrem do práce nebo do školy.

 

Koncem devatenáctého století už prodej obyčejných žvýkaček nebyl tak populární. Čím jiným si vysvětlit, že společnost Pulver Manufacturing jako přídavek ke svým žvýkačkám z automatu přidala ještě gumová zvířátka, aby zvýšila prodej? Sladkosti a kulaté žvýkačky, jak je známe dnes, se v automatech objevily poprvé až v roce 1908. Od posvátné vody je to ke žvýkačkám pořádný kus cesty. A co teprve ta, kterou musely automaty urazit od sladkostí pro děti ke kávě pro dospělé?