Pití čaje v naší době

Čaj si většina z nás spojuje s představou pití čaje v britském stylu. Vždyť tento nebývale populární národní zvyk se v různých modifikacích rozšířil do mnoha zemí a to nejen do těch, které dříve bývaly britskou kolonií.

Čajový pytlíkDnes si můžeme sáček s černým čajem zalít vodou téměř kdekoliv a pokud si trochu dozdobíme prostředí, čaj si naservírujeme v krásném porcelánovém hrníčku, přidáme mlíčenku, konvici, podšálky a talířky s drobným cukrovím, můžeme se poddat iluzi čaje o páté kdesi v britském impériu. A právě čajový sáček sehrál v rozšíření zvyku pití čaje významnou úlohu.

Sáček s čajem se objevil ve druhé polovině dvacátého století a velmi usnadnil transport čaje, jeho přípravu i servírování, tak jako většina velkých vynálezů, byl i zrod čajového sáčku dílem náhody. Na samém počátku dvacátého století vytvořil newyorčan a obchodník s čajem v jedné osobě Thomas Sullivan způsob, jak svým klientům umožnit ochutnat různé druhy čaje aniž by si museli nakoupit velké čajové dózy. Vytvořil malé sáčky vyrobené z hedvábí, do kterých exotické čaje odsypával.

Čaj se měl původně z malých sáčků vysypat a zalít horkou vodou v šálku. Někteří lidé to ale trochu popletli a vodou zalili přímo sáčky s čajem. A náhle zjistili, že připravovat čaj tímhle způsobem je vlastně mnohem pohodlnější, rychlejší a jednodušší. Pan Sullivan, jako zkušený obchodník, rozpoznal potenciál svého podnikání a začal čajové sáčky vyrobené z hedvábí nahrazovat levnějším materiálem.

A tak i dnes, pokud nezajdeme do luxusní kavárny či restaurace, připravujeme si v pohodlí domova porcovaný čaj v textilních sáčcích. Pokud ale jednou za čas vyhlášenou kavárnu, kde se tak zvaný High Tea podává, navštívíme, budeme jistě mile překvapeni. Podávání čaje je rituál se svými pravidly, které není radno porušovat. Základem je samozřejmě kvalitní, silný černý čaj a podle libosti sladké záskusky a slané jednohubky, chlebíčky nebo sendviče.